 |
Po tisíce let žili ve
svém podzemním světě zcela „odříznuti“ od dnešní civilizace. Nyní však nadešel
čas konfrontace se skupinou archeologů, která jim nic dobrého nepřinese…
|
Dr. Roger Bentley a
skupina jeho přátel (archeologů) učiní v Mezopotámii během vykopávek cenný
nález v podobě prastaré desky, která by jim mohla pomoci najít pozůstatky
dávné sumerské civilizace. Společně se vydávají do zasněžených hor, kde na ně
čeká nejedno nebezpečí v podobě extrémních mrazů a lavin. Nakonec se jim
však podaří skutečně narazit na starý sumerský chrám a nadšení archeologů nemá
konce. Ovšem jen do doby, kdy dojde k sesuvu půdy a jeden ze členů výpravy
zmizí v hlubinách. Ostatní se jej za pomocí horolezecké výbavy vydají
hledat, ale najdou už jen jeho zmrzačené tělo. Během následného otřesu však zůstanou
uvězněni v podzemí a tak jim nezbývá nic jiného, než se v hlubinách
Země pokusit najít jinou cestu zpět na povrch. K jejich překvapení však
naleznou něco zcela jiného. Zbytky sumerské civilizace, která zde před více než
5000 lety našla útočiště a zachránila se před velkou potopou. Obyvatelé
podzemní říše žijí pod nadvládou krutého panovníka a jeho lstivého rádce/kněze,
uctívají bohyni Ishtar – které jednou za čas přinášejí lidské oběti, aby si
udrželi její přízeň a podařilo se jim zotročit podivnou humanoidní rasu
„krtčích lidí“, kteří pro ně sbírají houby. Obyvatelé podzemí navíc nesnášejí
přímě světlo a sluneční svit pro ně znamená jistou zkázu. Navíc nejsou ke
členům výpravy příliš přátelští a tak se doktor Bentley a jeho kolegové pokusí
využít jejich slabosti a strachu z neznámého. Jenomže prohnaný kněz jim
hodlá jejich pobyt co nejvíce znepříjemnit…
Režie:
Virgil
W. Vogel
Rok
výroby: 1956
Délka:
77
min
Země:
USA
Hrají:
John Agar...(Dr. Roger
Bentley)
Hugh Beaumont...(Dr. Jud
Bellamin)
Nestor Paiva...(Prof.
Etienne Lafarge)
Phil Chambers...(Dr. Paul
Stuart)
Cynthia Patrick...(Adad)
Alan Napier...(Elinu)
...a další
Pomalu ale jistě začínám
starším filmům stále více přicházet na chuť, samozřejmě před těmi novodobými.
Tento film sice patří k těm nepříliš známým a i tak se netěší příliš velké
oblíbenosti u těch, kteří jej viděli, ale dle mého se nejedná vůbec o špatný
film. Je sice pravda, že skalní fandové studia Universal a filmoví kritici jej
označili za jeho vůbec nejslabší horor, ale otázkou zůstává, zda je zde
označení „horor“ vůbec na místě. Spíše se přikláním k dobrodružnému scifi,
které se stalo předchůdcem Cesty do středu Země, nebo Planety opic. Zvláště
z počátku je nám navíc nabídnuta opravdu solidní atmosféra i poutavý
příběh, žel postupem času se dočkáme několika trhlin a tvůrčích kiksů, ale
kvůli tomu si rozhodně nezaslouží opovržení.
Skutečně ovládali
Sumerové angličtinu? To byl jen jeden z celé řady otazníků, které mi během
sledování vyrostli v hlavě, ale pokud bych se chtěl opravdu pitvat
v celém příběhu, byla by velká fuška vyjmenovat všechny nedostatky. Tvůrčí
naivita i nedotaženost jejich nápadů nás totiž provázela napříč celým filmem.
Stáří filmu však rozhodně není omluvou, protože existuje celá řada ještě
starších filmů, které oplývají mnohem zajímavějším a ucelenějším dojmem. Asi
nejvíce jsem se musel pousmát nad smrtí v samotném závěru, protože lépe by
to natočili snad i ochotníci a navíc chování dané postavy nedávalo smysl – čímž
musím souhlasit s ostatními, že tohle si rozhodně tvůrci za rámeček
nedali.
Stejně tak zamrzelo i
to, že „krtčí lidé“ nedostali mnohem více prostoru. Oni však byli spíše jen
takovým doplňkem příběhu, než aby se zápletka točila hlavně okolo nich. Jejich
gumový vzhled byl docela roztomilý a svým způsobem mi jich bylo i líto. Nicméně
i tak si z toho filmu odnáším mírně uspokojující dojmy. Bylo zde
k vidění i dost povedených pasáží (scén) – zvláště pak na začátku + tři
obětované ženy – to jsou hlavní důvody, proč mi tento film alespoň na chvíli
rozhodně uvízne v paměti. Jako horor to nefungovalo vůbec, ale coby
dobrodružní kousek v mých očích obstál alespoň coby čistý průměr.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat