 |
Roman Polanski a Sharon Tate v praštěné upíří komedii
(parodii)…
|
Bláznivý profesor Abronsius je vášnivým badatelem a
doslova „posedlým“ lovcem upírů. Žal dosud se ještě se žádným nesetkal,
přestože společně se svým pomocníkem Alfredem procestoval Evropu křížem krážem.
Nyní však jejich kroky zamíří do Transylvánie, která je podle pověr domovem
upírů. Ubytují se v jedné zapadlé vesničce – přesněji řečeno v tamní
hospodě, která je doslova celá ověnčena česnekem. Dle slov majitele Shagala jde
jen o dekoraci, protože upíry tu nikdy nikdo neviděl, ale profesor jeho tvrzení
nevěří. Což se následně potvrdí ve chvíli, kdy je dcera hostinského unesena a on
sám je nalezen mrtev s podivnými kousanci na celém těle a bez jediné kapky
krve. Profesor společně s Alfredem se vydávají krásnou dívku zachránit a
stopy je zavedou až k hradu tajemného hraběte von Krolocka…
Český
název: Ples upírů
Režie:
Roman
Polanski
Rok
výroby: 1967
Délka:
108
min
Země:
USA
/ Velká Británie
Alternativní
název: The
Fearless Vampire Killers or: Pardon Me, But Your Teeth Are in My Neck
Hrají:
Jack MacGowran...(profesor Abronsius)
Roman Polanski...(Alfred)
Sharon Tate...(Sarah Shagal)
Ferdy Mayne...(hrabě von Krolock)
Alfie Bass...(Shagal)
Jessie Robins...(Rebecca Shagal)
...a další
Roman Polanski patří bezesporu mezi velmi kvalitní
režiséry a přestože je tento film velkým „milníkem“ v jeho tvorbě, jde o
velice slušnou podívanou. Až mě udivují ty výkyvy v hodnocení na
internetu. Zřejmě dost lidí nepochopilo tvůrcův záměr, nebo lépe řečeno jeho
úmysly. Polanski dokonale skloubil hororovou komedii s parodií na upíří
téma a to se vším všudy. Nějak se netajil, že si vypůjčil některé scény
(momenty) ze známých upířích filmů a více méně zesměšnil všechna ta žánrové
klišé, na které až dosud byli lidi zvyklí. Nešlo mu o to, aby se u jeho filmu
lidé báli – to je potřeba zdůraznit především.
Místo hrůzy divákům naservíroval slušnou porci správně
ujeté podívané, až groteskních hereckých výkonů a přesto se tomu snažil
zanechat i jistou formu „důstojnosti“. Mnohdy sice marně, ale právě proto si
tento film oblíbilo tolik lidí. Navíc musím pochválit i vizuální stránku tohoto
kousku – krajina, hrad, ale i ona krčma – to všechno v sobě mělo jisté
osobité kouzlo. Osobně jsem se u toho opravdu nenudil, ba právě naopak. Co mě
však na tomto filmu uchvátilo asi nejvíc, byla dvojice Sharon Tate - Jack
MacGowran.
Zatímco ona svou krásou
a půvabem – ani se nedivím, že to mezi ní a režisérem začalo jiskřit, až se
nakonec vzali. Byla to vážně pěkná ženská a nebýt Mansona a jeho „rodiny“
(kteří ji roku 1969 těhotnou zavraždili), mohla být ozdobou ještě mnoha filmů.
To Jack MacGowran zaujal především svými grimasami v obličeji, no a jeho
postava sama o sobě byla pěkně trhlá. Roman Polanski byl sice až tím třetím
vzadu, ale tak on ukázal své přednosti na jiném postu. Ples upírů tak
v žádném případě nepovažuji za špatný film a určitě jsem jej neviděl
naposledy!
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat