Island of Lost Souls (1932)

První filmová adaptace novely H. G. Wellse The Island of Dr. Moreau, ve které si zahrál i sám Bela Lugosi.

Když je Edward Parker poté co ztroskotala loď Lady Vain, zachráněn posádkou nákladní lodě, marně začne doufat, že to nejhorší má už za sebou. Během plavby se však dostane do konfliktu s kapitánem a ten jej za „odměnu“ hodí přes palubu přímo na palubu člunu Dr. Moreaua, který si byl vyzvednout svou zásilku exotických zvířat. Tomu se sice cizincova přítomnost nelíbí, ale nakonec mu nabídne dočasný azyl na svém ostrově. Edward však ihned po příjezdu zjišťuje, že s tímto místem není všechno v pořádku, hlavně tedy s jeho obyvateli a chce se dostat pryč. Dr. Moreau s ním má však jiné plány a tak jej zasvětí do svých šílených experimentů. Společně se svým pomocníkem Montgomerym se snaží divoká zvířata transformovat do lidských bytostí a už mu chybí jen krůček, aby své pokusy dotáhl k dokonalosti.

Režie: Erle C. Kenton

Rok výroby: 1932

Délka: 70 min

Země: USA

Hrají:

Richard Arlen…(Edward Parker)

Charles Laughton…(Dr. Moreau)

Arthur Hohl…(Montgomery)

Kathleen Burke…(Lota)

Leila Hyams…(Ruth Thomas)

Bela Lugosi

…a další

Mnohými opomíjená klasika se mi taky dost dlouho vyhýbala, ale narazil jsem na ní v seznamu 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a tak jsem to hodlal co nejrychleji napravit. Novelu The Island of Dr. Moreau od spisovatele H. G. Wellse jsem bohužel nikdy nečetl, ale za to jsem viděl oba stejnojmenné filmy. Jak ten z roku 1977 s Michaelem Yorkem, tak i remake z roku 1996. Údajně se však předlohy drží jen okrajově. Erle C. Kenton byl prý „peskován“ samotným autorem knihy, kterému se nelíbilo, jak zde byl ztvárněn Dr. Moreau. Na tehdejší dobu však odvedl velice solidní práci, kterou dnes však ocení převážně milovníci starších filmů. Mezi které patřím samozřejmě i já. 

Příběh je nám zde presentován dosti odlehčeným způsobem, který nás zpočátku zaujme hlavně po dobrodružné stránce. Exotická zvířata, tajemní obyvatelé ostrova a lehce mysteriózní atmosféra, která začne nabírat na síle, téměř ihned po příjezdu hlavního hrdiny do domu uprostřed džungle. Jeho zvrácené experimenty zde sice nejsou tak podrobně nasnímány, jako v novějších verzích, ale i tak má tento „Dům bolesti“ své osobité kouzlo. Zvláště pak díky černobílé kameře a pak samozřejmě samotných masek „domorodců“. V jedné z nich se objevil i sám legendární Bela Lugosi, kterého já jsem tedy zprvu vůbec nepoznal. Co se týká hereckého výkonu, tak bych ho však nechtěl nějak vyzdvihovat na úkor ostatních, protože ani zbytek osazenstva si nevedl vůbec špatně.  Kathleen Burke byla doslova okouzlující.

Nejčastěji je Island of Lost Souls vytýkána jeho „údajná“ měkkost, což ale podle mě není vůbec pravda. Na tehdejší dobu si tvůrci dovolili hodně už jen samotným ztvárněním příběhu o experimentování se zvířaty a lidmi a kdyby k tomu přidali ještě pořádnou porci brutality, tak věřím, že se tento film nedostal ani na veřejnost. Navíc čím více se blížil konec, tím se mi zdála míra napětí větší a atmosféra získávala na ponurosti. Až jsem začal litovat, že to bylo tak krátké. Kenton si zaslouží za odvedenou práci uznání a samotný film mnohem větší pozornost. Určitě jsem jej neviděl naposledy.


Hodnocení:
70%