 |
|
Strašidlo Cantervillské po česku…
|
Lord Canterville se rozhodne prodat své rodinné sídlo americkému velvyslanci panu Otisovi za „směšnou“ částku, ale ještě předtím než je sepsána smlouva, mu poví strašlivou pravdu o svém panství. Na zámku totiž straší již stovky let duch jeho předka, který byl za vraždu své manželky zazděn zaživa a dosud nenalezl svůj posmrtný klid. Američan se mu však vysměje a s celou svou rodinou se nastěhuje. Brzy však i oni poznají na vlastní kůži, že příběh o Cantervillském strašidlu je pravdivý…
Režie: Vít Olmer
Rok výroby: 1989
Délka: 78. min
Země: Československo
Hrají:
Jiří Bartoška ……………….(Simon Canterville)
Jiřina Bohdalová …………..(Eleonora Canterville)
Petr Nárožný ……………….(Mr. Otis)
Naďa Konvalinková ………..(Mrs. Otisová)
Filip Renč …………………...(Washington)
Ulrika Kotajná ……………….(Virginie)
…a další
Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen
hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik
Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi
od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut
jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“
americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně,
ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál.
Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“
komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl,
ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala,
Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých
dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku
moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale
tak snad mu stačil ten chlast.
Tento televizní kousek se na internetu těší docela
velkému ohlasu, ale já s tím bohužel souhlasit nemohu. Chápu, že tvůrci
natočili hlavně komedii, která měla diváka za úkol pobavit (nikoliv vystrašit),
jenže v době vzniku to možná fungovalo – nyní už asi moc ne. Nerad bych
Olmerovi křivdil, jenže mě prostě jeho dílu u srdce nechytlo. Přece jenom jsem
očekával trochu větší hororovou podívanou, ale kromě několika záchvěvů „napětí“
atmosféra dost stagnovala a na komedii bych jeho humor přirovnal k trapnému
Kameňáku. Někomu se to ovšem určitě líbí a i ta trocha stačí ke štěstí, takže
nebudu nikoho odrazovat. Sám se na to však už znovu nepodívám!
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat