Český název: Eden a potom
Režie: Alain Robbe-Grillet
Rok výroby: 1970
Délka: 93. min
Země: Francie / Československo
Hrají:
Catherine Jourdan ………………(Violette)
Pierre Zimmer ………………….(Duchemin)
Ludovít Króner …………………(Franc)
Sylvain Corthay …………………(Jean-Pierre)
Juraj Kukura ……………………..(Boris)
…a další
Frantíci byli odjakživa trochu divní a své
představivosti meze opravdu nekladli. Dokonce mají na svém kontě i několik
zajímavých hororových zářezů, ale tento film k nim určitě patřit nebude.
Režisér Grillet byl pro mne velkou neznámou, přestože natočil několik kousků,
které dle hodnocení mají dobrou odezvu. S dvěma miliony přijel na
Slovensko a rozhodl se ukojit své libido. Přečetl jsem si několik krátkých
článků a i on sám řekl, že tohle jeho dílo není nic víc než experimentální
fantasmagorie a já s ním souhlasím. Hledat ve scénáři nějakou větší logiku
a propojenost mezi scénami je marný boj, ale pokud vám k silnému prožitku
postačí nahá ženská těla, jste tu správně. Zřejmě i to byl důvod, proč byla do
hlavní role obsazena francouzská modelka a příležitostná herečka Catherine
Jourdan, která se rozhodně nestyděla.
Záleží na každém divákovi, co od příběhu očekává a
já vás chci jen varovat, aby toho nebylo moc, protože jinak budete dost
zklamáni. Snové či halucinogenní kostry příběhu moc nevyhledávám, protože se v tom
často doslova zamotám. Tady tomu sice tak nebylo, protože kvalita scénáře je
prachmizerná, ale našel bych tu pár situací, kdy jsem byl opravdu na vážkách. Dokud
totiž studenti pobíhali mezi zrcadlovými a kostkovanými stěnami kavárny a
prožívali své touhy, bylo to takové nemastné – neslané, ale pořád ještě v normě
snesitelnosti. Jenže jakmile se přesuneme do továrny a pak na Djerbu, začal
jsem se nudit. Neustálé pobíhání sice ještě tu a tam oživila místy zajímavá
práce kameramana, ale jinak to všechno začalo dost unavovat svou nezajímavostí…
Tedy zase bych kecal. Tvůrci vědomí si slabin svého
výtvoru se snažili do děje až moc okatě protlačit co nejvíce nahoty – což na
jednu stranu nebylo nepříjemné (pro pánské publikum), ale brzy se i to okoukalo
a já nervózně začal sledovat časoměr. Jen doufám, že se mi podobné filmy budou
teď nějaký čas vyhýbat obloukem, protože s hororem tohle moc společného
nemělo. Nicméně se určitě podívám po dalších Grilletových filmech, protože jak
pevně věřím, ty už budou určitě o něčem jiném a lepší.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat