Más vampiros en La Habana (2003)

Pepitův syn našel zlepšovák, který potěší hlavně upíry, ale především neujde pozornosti nejen samotnému Hitlerovi a Stalinovi, ale i mafiánskému kartelu…

Pepito si otevřel vlastní klub, oženil se s Lolou a společně vychovávají syna Pepina. Ten se však příliš nepotatil, protože hraní na trubku je sice pěkná záležitost, ale když on se raději potají vrtá v prastrýčkově dílně a dělá všelijaké pokusy, jak by ještě vylepšil upíří driják Vampisol. To se mu jednoho dne skutečně povede a vynalezne Vampiyabu. To však neunikne pozornosti nejen nechvalně proslulému chicagskému mafiánskému kartelu, který by si pěkně namastil kapsu jeho prodejem, ale ani v té době nejedné válkou zmítané evropské velmoci. Jak Hitler, tak Stalin moc stojí o nový upíří elixír, protože by jim mohl pomoci vyhrát ve válce. A jak se o tom dozvěděli? Díky důmyslné špionáži. Nejen Havana, ale hlavně celá Kuba se brzy ocitne ve „válečné zóně“…

Režie: Juan Padrón

Rok výroby: 2003

Délka: 80. min

Země: Kuba / Španělsko

Hrají (hlasy):

Frank González

Irela Bravo

Manuel Marín

Mirella Guillot

Rigoberto Ferrera

…a další

Trvalo dlouhých osmnáct let, než se režisér Juan Padrón konečně odhodlal natočit další pokračování úspěšného animovaného filmu      ¡Vampiros en La Habana!. Docela jsem se těšil, až jej konečně uvidím, protože první díl se mi líbil hodně. Jenže když přišel závěr, zůstali ve mně dost rozporuplné pocity. Popravdě jsem se minule bavil mnohem víc, než tomu bylo tentokrát. Celé mi to přišlo dost překombinované, ani humor už nebyl tak dobrý a určitě to chtělo kratší stopáž. Takže docela zklamání. Ten průměr dost zachraňovalo alespoň to nacistické létající komando, protože mafiáni hráli tentokrát dost velkou tužku a sovětský špión se mi líbil spíš na začátku, protože ve zbytku filmu byl jen tak dopočtu.

Padrón se sice snažil udělat si srandu jak z německých tak sovětských vojáků, špionů, vůdců, ale nějak závratně to tentokrát nefungovalo. Zatímco v jedničce se mi souboje mezi evropskými upíry a mafiány líbili (zvláště když se k tomu přichomýtla havanská policie), ale tady to byla jen samá přestřelka, sem tam bitka, skoro žádný mrtvý a hlavně jsem se u toho začal zhruba od půlky nehorázně nudit. Onen pověstný Pepitův břitký humor se jaksi vytratil stejně jako pára nad hrncem a jelikož se celý děj točil hlavně okolo jeho synka, děj ztratit šmrnc a kupa černého humoru se jaksi nedostavovala. Spíše tu je možnost vidět dost toho trapného. 

V konečném zúčtování jsem se však rád seznámil s kubánskou animovanou tvorbou, která alespoň na chvíli zpestřila mou hororovou sbírku a obohatila mne o další zkušenosti. Nikdy není na škodu si trošku odpočinout a zasmát se. Každopádně se rád vrátím zpátky ke všem těm gore jatkám, psychologickým a monster filmům, které mám raději. Pokud vám můžu poradit, tak se raději poohlédněte po prvním dílu, ten je o třídu lepší. 

Hodnocení:
50%