Parasomnia (2008)

Vážně se dá vraždit na dálku?  To víte, že dá a jde to i bez střelné zbraně…

Laura trpí vzácnou nemocí zvanou parasomnie – spánkovou nemocí, ze které se probere vždy jen na krátkou chvíli. Proto jí v nemocnici přezdívají „spící kráskou“. Jednoho dne navštíví Danny svého přítele v léčebně a ten mu poví o nebezpečném psychopatovi Byronu Volpe – hypnotizérovi, který dokáže přinutit lidi zabíjet na dálku. Mladíkova zvědavost ho zavede až k místnosti, kde je Volpe držen a ve vedlejší místnosti spatří Lauru. Okamžitě se do ní zamiluje a chce jí pomoci. Netuší však, že na dívku má zálusk i samotný psychopat, který se jí vkrádá do snů. Ten nikomu nedovolí, aby si jeho „lásku“ odvedl a je proto schopný udělat cokoliv…

Český název: Parasomnie

Režie: William Malone

Rok výroby: 2008

Délka: 103. min

Země: USA

Hrají:

Cherilyn Wilson ………………(Laura Baxter)

Dylan Purcell ………………….(Danny Sloan)

Patrick Kilpatrick ……………...(Byron Volpe)

Jeffrey Combs …………………(Detective Garrett)

Timothy Bottoms ………………(Dr. Corso)

…a další

Byl jsem docela zvědavý na tento kousek a to nejen proto, že se v něm objevil Jeffrey Combs. Filmy točící se okolo hypnózy se mi celkem líbí, ale tady jsem se povětšinu filmu dost nudil a to myslím doslova. Popravdě jsem si jej musel dopustit až na čtvrtý pokus. Herečka Cherilyn Wilson je sice pohledná děva a to její „umývání“ jsem Purcellovi záviděl, jenže některé dialogy byl tak otravné a scény uspávající, až jsem sebou málem praštil ze židle na zem, jako hlavní hrdinka. Naštěstí ke konci nastalo výrazné zlepšení, které v kombinaci s hudbou od Prokofieva - Dance of the Knights výrazně dopomohlo k mému finálnímu průměrnému hodnocení. Přitom kdyby režisér a scénárista v jedné osobě trochu více zamakal právě na samotném scénáři a vlastně i na vizuálních efektech, mohl z toho být i solidní kousek. To by se ovšem nesměl tolik vyžívat v romantických částech.

Díky tomu jsem vlastně první polovinu filmu sledoval jen tak napůl oka. Nelogické chování některých postav, do očí bijící nesmysly (především pak chování nemocniční ostrahy, atd.) pokoušeli mou trpělivost, ale nakonec jsem se dočkal alespoň částečné „odměny“ v podobě psychopatova útěku a zvyšujícího se počtu mrtvol. Navíc se dostavila i jakási forma tvůrcovy zvrácenosti a já si tak mohl i zachrochtat blahem. Konečně chlapec přitvrdil a jeho „panoptikum“ stálo skutečně za to. Nevěřil jsem svým očím, že tohle mohl vytvořit stejný člověk, který od začátku tento film svým způsobem jen „prznil“. Kdyby se v podobném duchu jelo hned od první minuty, no nevím - nevím jaké bych dal hodnocení…

Mnoho lidí nejvíc vychvaluje herecký výkon Jeffreyho Combse (nebyl vůbec špatný – to nepopírám), ale já bych nejvíce vyzdvihl Patricka Kilpatricka. Bylo to samozřejmě dáno i tím, že dostal mnohem více prostoru než druhý jmenovaný, ale jeho ztvárnění psychopata-hypnotizéra bylo prostě téměř dokonalé. Především pak ty jeho zlověstné grimasy. Především jeho postava dopomohla k navození alespoň nějaké atmosféry, protože pokud nepočítám těch několik pokusů o „lekačky“, tak byl celý film po stránce napětí dost jalový. Hlavně tedy jak jsem již zmínil ve své první půli. 

Hodnocení:
50%