Fracchia contro Dracula (1985)

Paolo Villaggio prodává hrad hraběte Vlada.

Fracchia pracuje jako realitní agent. Jeho pracovní, ale i osobní život za moc nestojí. Už 40 let je panicem a u dívek taky zrovna moc úspěchů nezaznamenal. V poslední době se seznámil s pohlednou Sophií, ale jejich schůzky dopadly vždy díky jeho nešikovnosti katastrofou.



Český název: Drákulův sluha
Režie: Neri Parenti
Rok výroby: 1985
Délka: 88 min
Země: Itálie

Hrají:
Paolo Villaggio ... ( Giandomenico Fracchia)
Edmund Purdom ... ( Dracula)
Gigi Reder ... ( Rag. Filini)
Ania Pieroni ... ( Contessina Oniria)
Romano Puppo ... ( Frankenstein)
...a další


Jeho šéf už s ním ztrácí trpělivost, protože ještě neprodal žádný dům a tak mu dá ultimátum: do tří dnů musí prodat jakýkoliv dům. Zrovna v tu chvíli se přichází pan Filini zajímat o koupi menšího domku na víkendy. Ve Fracchiově počítači se objeví požadovaný dům, a to hrad hraběte Vlada v Transylvánii. Sbalí si tedy kufry a vyráží s klientem na prohlídku hradu.

Po cestě mají sice pár menších problémů, ale nakonec do Transylvánie a městečka u hradu dorazí v pořádku. Jenže kámen úrazu je, že jim nikdo z obyvatel nerozumí. Jen při zmínce o hraběti Vladovi všichni utečou. Fracchia a Filini se vydávají na hrad, kde je přivítá slepý sluha a hrbatý Boris. Následně si udělají prohlídku hradu a večer konečně uvidí samotného hraběte Vlada a jeho sestru Onirii. Ta se do Fracchii zamiluje (hlavně proto, že je panic a jeho krev je velmi vzácná). Má to ale jeden háček, a to Frankensteina. Začíná tak bláznivý kolotoč soubojů, srandovních scének a následuje.

Režisér Parenti je známý po celé Itálii svými komediemi, které obletěly celý svět. Nejznámější je asi film Maléry pana účetního, ve kterých hraje stejně jako zde P. Villaggio. Zde se pokusil vtipnou formou skloubit komedii s hororovými prvky a kapkou strachu. Vzniklo z toho průměrné dílo, ve kterém se objevilo pár dobrých hlášek, srandovní grimasy P. Villaggia a famózní svatba byla tím nejlepším, co jsme mohli ve filmu vidět.

Ať už se jedná o filmy s Paolem Villaggiem nebo skvělou dvojici Terence Hillem a Bud Spencerem, jde vždycky o směsici suchého humoru (který nikdy nezklame) a trochu té akčnosti. Každý z filmů doprovází velice zdařilá hudba, která se dle právě probíhajících scén buďto stupňuje nebo má klesavou tendenci.

Paolo Villaggio je nesporně velmi srandovní herec, který svými grimasami dokáže diváka rozesmát víc, než kdejaká hláška. Nejvíce se proslavil rolí účetního Fantozziho, se kterou se objevil asi v sedmi filmech. V Benátkách byl v roce 1992 k příležitosti udílení cen MFF oceněn zvláštním Zlatým lvem za svůj přínos Italské kinematografii.

Hodnocení:

Průměrná italská komedie, která sice není nic světoborného, ale ani neuškodí se na ní podívat. A to hlavně kvůli skvělé svatbě na konci filmu. Za ní i za P. Villaggia dávám 50%