 |
| Jedno z nejlepších filmových zpracování příběhu masového vraha, jaké bylo kdy natočeno. Přestože jde z větší části o fikci, zcela poprávu si tento film vysloužil status kultovního thrilleru. |
Otis a jeho kamarád z basy Henry spolu žijí v jednom bytě uprostřed Chicaga. Nejde o žádné obyčejné zlodějíčky, ale o opravdový odpad společnosti. Zatímco Otis je pod neustálým policejním dohledem a musí pracovat na malé benzínové pumpě, Henry si žije na volné noze, občas přijme nějakou tu prácičku, ale většinou cestuje po kraji ve svém autě. Při svých toulkách rád vraždí lidi. Kdekoliv a kohokoliv brutálně zabije bez mrknutí oka a bez jakýkoliv výčitek. Svým hobby je tak posedlý, že počet svých obětí už ani nedokáže spočítat. Tenhle bezcharakterní bastard si rád vyhledává bezbranné oběti obou pohlaví, které umlátí, rozřeže, nebo jen prachsprostě zastřelí. Je však opravdový profesionál a nezanechává po sobě žádné stopy, často mění styl vraždění i počet obětí. Jednoho dne však do života obou přátel vstoupí nečekaný příjezd Otisovy sestry Becky. Ta se snaží do jejich domova přinést nový vítr a elán, ale místo toho se začínají mezi oběma muži objevovat stále častější neshody a hádky. Otis je totiž lehce mentálně narušený a rád by svou sestru znásilnil, jenže Henry si na ní taky brousí zuby. Aby Henry urovnal nastalou nevraživost, rozhodne se Otise zasvětit do tajů svého oblíbeného řemesla a brzy se z nich stanou rovnocenní partneři. Otis brzy zjišťuje, že zabíjení mu dává větší požitek, než prodávání marihuany a svému parťákovi dělá obrovskou radost. Jejich běsnění nezná mezí a jak to vypadá, tak nad Chicagem se stahují temné mračna a počet mrtvých začne rapidně narůstat.
Český název: Henry: Portrét masového vraha
Režie: John McNaughton
Rok výroby: 1986
Délka: 83 min
Země: USA
Hrají:
Michael Rooker ... (Henry)
Tracy Arnold ... (Becky)
Tom Towles ... (Otis)
... a další
Když v roce 1986 režisér McNaughton natočil tenhle film s nepříliš velkým rozpočtem absolutně nečekal, že by se mohl někdy dočkat tak obrovského úspěchu, jakému se mu nakonec dostalo. Film se místy opírá o skutečný příběh dvou amerických vrahů Henryho Lee Lucase a Ottise Toolea. Režisér a scénárista v jedné osobě však použil pouze hrubou kostru jejich skutečných životních příběhů, jinak jde o zcela smyšlený děj. Spíše než čistokrevným filmem, by se dal tento snímek nazvat jakýmsi dokumentem ze života sériového vraha. Diváci zde mají možnost vidět především na začátku jakousi podivnou směsici navzájem nesouvisejících scén či obrazců, při nichž nejednomu z nich ztuhne krev v žilách. Mělo jít pouze o ukázku, nebo lépe řečeno dopad Henryho řádění a jeho mistrné práce v naaranžování mrtvých těl svých obětí. Tyto scény jsou do jisté míry určitě dost nechutné, ale tvůrci se snažili především divákovi ukázat surovost činů masového vraha, který zcela bezcitně a nevzrušeně řádil na svých toulkách napříč Amerikou.
Nerad bych se zde rozepisoval o obou skutečných masových vrazích, protože tenhle film se jich týká jen okrajově, ale je potřeba říct, že jak Henry Lee Lucas, tak i Otis Toole se nesmazatelně zaspali černým písmem do Amerických dějin a ještě dnes se při vyslovení jmen těchto pánu třesou nejednomu staršímu občanovi USA všechny kosti v těle. Raději bych přešel k samotnému filmu, protože ten si během několika let své existence získal v mnoha zemích status kultovního thrilleru a především nejlepšího filmového zpracovaní pojednávajícího o masovém vrahovi. Přestože se z větší části jedná o smyšlený příběh, který se jen málo opírá o skutečné události, jeho největší předností je jeho pojetí, jakým byl natočen. Především pak díky skvělému hereckému výkonu Michaela Rookera, který se pro tuto roli snad narodil. Film získal dohromady devět cenných ocenění na nejrůznějších filmových festivalech a to snad ve všech kategoriích.
Asi nejdůležitějším a především nejzajímavějším prvkem je ztvárnění samotného Henryho. Tenhle chlápek vůbec na první pohled nevypadá jako masový vrah a už vůbec nemůže být řeč, že by se jednalo o psychopata. Svým vzhledem sice připomíná velkého tvrďáka a on jím skutečně je, ale dokáže se klidně změnit v láskyplného a chápajícího mladíka ze sousedství, který s vámi naváže přátelský kontakt a potom vás bez mrknutí oka zabije. Je vysoce inteligentní, má obrovský přehled o všech policejních praktikách a postupech, takže se v momentě přizpůsobí a vyšetřovatelé mu nejsou schopni přijít na stopu. Je chladnokrevný, bez emocí a všech zábran. Občas ho sice dokáže něco vyprovokovat k agresivitě, ale poté co svou oběť zmasakruje, zůstává opět ledově chladným a nepanikaří. Své oběti si vybírá náhodně a je mu naprosto jedno jestli vás rozseká v lese, zastřelí v obchodě, nebo vám jen zlomí vaz na zadním sedadle svého auta. Nějak zvlášť se ani nepáře s odklízením těla. Prostě ho buď nechá přímo na místě, nebo ho ledabyle pohodí u cesty. Své oběti však nikdy sexuálně nezprzní po jejich smrti. Sice k nim nechová moc úcty a klidně je rozřeže na malé kousky, ale on prostě potřebuje jen zabíjet. Nějak se tímto hrůzným činem neukájí. Poprvé zabil už ve čtrnácti letech svou matku a od té doby cítil nutkání zabíjet především ženy. Ve filmu jde vidět docela dost nahoty, ale ta je zde podána v takové podobě, že dokáže vzrušit asi jen málokoho. No i když…?
Za to jeho parťák ve filmu Otis je obyčejný buran, který nemá příliš velkou inteligenci a jediné na co se zmůže je prodávání drog. Dokonce má i šmak na svou mladší sestru, nebo osoby stejného pohlaví. Jeho život je podřízen policejnímu dozoru a práci na benzínce. Jenže jednoho dne se rozhodne Henry, že svého parťáka přizve k dílu. Otis se stane pilným žákem a brzy i on podlehne svodům zabíjení. Rád si své řádění natáčí na kameru a potom znovu pouští při popíjení pivka. Od této chvíle se film lehce zvrtne v úchylné hrátky této dvojice, kdy se Henry nechá unést svým komplicem a začnou společně vraždit ve velkém. Od této chvíle se z nich stává sehraná dvojka a film rázem nabude jiných rozměrů. Tvůrci upustí od ledabyle nesouvisejících scén a pohledů na mrtvoly, ale přejde k postupnému rozvíjení příběhu tohoto filmu. Nechutností začne přibývat a dočkáme se i několika velice peprných záběrů. Uříznutá hlava, nebo smrt v přímém přenosu už nejsou žádným tabu. Atmosféra získává na razantnosti i díky hudebnímu doprovodu, který si vzala pod patronát trojice pánu Ken Hale, Steven A. Jones, Robert McNaughton.
Tenhle film je vším možným jen ne příjemným zpestřením nudného večera. Pokud jste totiž slabší povaha, tak se na tohle superdílo vůbec nedívejte. Mohli by jste totiž přijít o své iluze milujících spoluobčanů, kdy ‘‘láska a víra zvítězí nad zlem a nenávistí‘‘. Tenhle snímek je totiž krutým průvodcem neobyčejného života masového vraha, který na rozdíl od vás nemá absolutně žádné výčitky, emoce nebo slitování. Pro něj jste jen obtížný hmyz, který je potřeba co nejrychleji eliminovat a je mu naprosto jedno kolik vám způsobí bolesti či jak potom naloží s vašimi ostatky. Henry je parchant nejvyššího kalibru a zároveň i jednou z mých nejoblíbenějších postav ze světa filmů či dokumentů o masových vrazích. Tenhle kultovní thriller patří mezi moje nejoblíbenější filmy a vždy si ho pustím s velkou chutí. Můj největší obdiv si po právu zaslouží Michael Rooker, který svou roli zvládl s naprostou bravurou. Přestože jde víceméně o smyšlený film, je až neuvěřitelné, co všechno se může zrodit v hlavě takového zelenáče, jakým v té době John McNaughton byl.
Hodnocení:
80%
Žádné komentáře:
Okomentovat