Hellbinders (2009)

Démoni chtějí otevřít bránu do pekla a jediní kdo se jim můžou postavit a vzdorovat je trojice mužů, kteří jsou rozdílní jako noc a den. Musí spojit své síly a překonat vzájemnou nedůvěru, jinak zlo nemají nikdy šanci porazit.

Město andělů je ve velkém ohrožení. Nenápadně se zde totiž shromaždují démoni, kteří chtějí za pomoci obřadní knihy otevřít bránu pekel a uvolnit tak cestu celé pekelné armádě, která by postupně ovládla celý svět. Shoda okolností svede dohromady tři muže, kteří můžou zlo díky svým schopnostem a bojovému umění zastavit dřív, než provedou svůj plán. Cain je posledním žijícím členem templářského řádu a s démony bojuje již celá staletí. Ryu je nájemný vrah, který se snaží zavděčit svému mistrovi a poslední Max udělá pro peníze všechno. Tento chlapík již dávno zaprodal svou duši ďáblu a stal se z něj nemilosrdný zabiják, který po sobě nenechává žádné svědky naživu. Všichni musí překonat svou vzájemnou nedůvěru a spojit své síly dřív, než se otevře brána do pekla. Jenže démoni jsou v obrovské přesile a jen tak lehce se porazit nenechají.


Český název: Brána do pekel
Režie: Mitch Gould, Hiro Koda
Rok výroby: 2009
Délka: 90 min.
Země: USA

Hrají:
Ray Park ... (Max)
Johnny Yong Bosch ... (Ryu)
Esteban Cueto ... (Cain)
Richard Cetrone ... (Samael)
Ingrid Sonray ... (Carmen)
... a další


Po dlouhé době jsem se docela těšil na nějakou akční řezničinu, která dle popisu děje na zadní straně vypadala docela zajímavě. Jenže jaké bylo mé zděšení, když jsem uviděl hodnocení na csfd a přečetl si jednotlivé komentáře. Přesto všechno jsem se do toho s chutí pustil, ale mé nadšení nevydrželo moc dlouho. Již po několika minutách jsem byl docela otráven nejen dějem, ale i samotným ztvárněním. Připadal jsem si jako při hraní Max Paynea. Neustálé klábosení při kreslených obrázkách mi začalo lézt krkem a bohužel nepomohla ani změna jazyku z češtiny do angličtiny. Otravné dialogy vás zcela připraví o prožitek filmu, který ovšem taky nebyl bůhvíjak skvělý.

Nejhlavnějším prvkem filmu měly být akční scény, jenže ty byly docela trapně natočené a jednotlivé bojové choreografie ověnčené humorným podtextem začaly brzy nudit. Opět byla k vidění otravná bojovka, kdy jeden chlapík zabíjí vše kolem sebe jediným výstřelem či seknutím katany. Někomu se podobné prvky možná líbí, ale já si hned vzpomněl na Bladea 3 a bylo po náladě. Podobně směšné byly i speciální efekty v podobě démonů, jenž opouští lidské tělo, aby si v zápětí našlo hned druhé. Takže místo toho, aby se děj posunul někam kupředu, musíte sledovat deset minut pořád dokola ty samé seky, skoky a rány pěstí. Všechno bylo jen místy okořeněné docela povedenými gore efekty, ale ty lepší se objevily jen párkrát. Režiséry a především chlapíky od efektů však musím pochválit za pokornou dávku krve obětí, která nezacházela do obrovských extrémů, jako tomu bývá u většiny podobně laděných filmů.

Asi nejvíc mě však zklamalo to, že hororová atmosféra stáhla ocas a ve většině filmu se držela v pozadí. Scénu totiž zcela ovládla akčnost a duchovní kecy. Navíc ani jeden z trojice hlavních hrdinů není zrovna moc sympatický a já se postupem času těšil, kdy to konečně alespoň jeden z nich schytá. No a dočkal jsem se? Jediné co mi občas vykouzlilo úsměv na tváři byl černý humor, který se na nás snažili tvůrci chrlit ze všech stran. Někdy se jim skutečně povedlo vykouzlit něco zajímavého a padla sem tam i nějaká slušná hláška, ale jinak to bylo nic moc. Docela mě však překvapil hudební doprovod, který tady v určitých intervalech zazněl a musím uznat, že ten zde i díky právě probíhajícímu ději dokonale pasoval. Jinak si však nedělejte žádné velké iluze o dokonalosti či nějakých velkých přednostech tohoto filmu, protože ty tu nenajdete. Tedy kromě nudy. Tohle je totiž celé docela provařené nízkorozpočtové céčko.

Herecké výkony všech protagonistů byly docela úsměvné, nikoliv však již dobré. Až na pár výjimek se o nich dá mluvit jako o velice podprůměrných. Asi nejznámější tváří ze všech je Johnny Yong Bosch, který se objevil v televizním seriálu Mighty Morphin' Power Rangers i následujících filmech. Zde patřil asi k tomu nejlepšímu, na co se dalo dívat. O něco horší byl jeho kolega Ray Park, který se objevil ve filmech X-Men, G.I. Joe: The Rise of Cobra nebo Mortal Kombat: Annihilation.

Hellbinders je velice špatný film, který mě osobně skoro ničím nezaujal. Sice jsem se na něj dodíval dokonce, ale jinak je to jedna z těch nejslabší akčních bojovek, které jsou lehce říznuté i hororovým žánrem. Kdyby se zde nevyskytovaly i ty humorné pasáže, tak bych se asi unudil k smrti. Bitvu démonů a tria neohrožených zabijáků jsem si představoval trošku jinak. Navíc nemám rád filmy, v nichž si skoro vůbec neměníte zásobníky a střílíte ostošest, nebo se s holýma rukama pomlátíte přes hordu nepřátel. Naštěstí to alespoň trošku zachránila poslední patnáctiminutovka, jinak bych dal čistou nulu.

Hodnocení:
Takhle dám slabších 30% za pár dobrých gore efektů, hlášek a závěr.