Películas para no dormir: La habitación del niňo (2006)

Babyfon otevírá cestu do alternativní reality, ze které už není cesta zpátky. Co z toho že si koupíte nový dům, když vás v něm začne hned někdo otravovat a možná vás chce i zabít?

Mladý manželský pár Juan a Sonia se společně se svým malým synkem nastěhují do zrekonstruovaného starého domu. Již během první noci však začnou pochybovat, zda udělali správně. Z babyfonu totiž uslyší podivné zvuky, které je velice zneklidní, protože po vběhnutí do dětského pokoje se zdá být všechno v pořádku. Juan se proto rozhodne zajít do obchodu a koupit babyfon s videokamerou. To co však toho večera uvidí, ovlivní již navždy chod jeho rodiny. U chlapcovy postýlky spatří siluetu cizího muže, která ovšem jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. Od té chvíle se však Juanovo chování začne postupně měnit. Popadne ho paranoia a strach ze ztráty dítěte jej zavede až do alternativní reality, kde uvidí vyvraždění své rodiny. Zoufalý otec je rozhodnutý bránit své milované stůj co stůj, jenže pro ostatní se stává (ne)obyčejným nebezpečným bláznem…

Režie: Álex de la Iglesia

Rok výroby: 2006

Délka: 77. min

Země: Španělsko

Alternativní název: Films to Keep You Awake: The Baby's Room

Hrají:

Javier Gutiérrez ……………………(Juan)

Leonor Watling ……………………(Sonia)

Sancho Gracia ……………………..(Domingo)

María Asquerino …………………..(María)

Antonio Dechent …………………..(Fernández)

…a další

„Hurá“ na počtvrté jsem se konečně dočkal a hororová čest španělské série Películas para no dormir byla zachráněna. Toto ovšem trvalo, ale režisér Iglesia vytáhl opravdu povedený kalibr. Asi jedna z nejlepších „televizních duchařin“, jakou jsem měl možnost doposud vidět. I přes několik slabších pasáží, jsem si děj celkem užil, akorát mne štve několik nezodpovězených otázek, ke kterým mne dovedly některé scény a situace. Hlavní zásluhu na kvalitě filmu má především skvěle vybudovaná atmosféra a ucházející herecké výkony. Je však pravdou, že po zhlédnutí začátku jsem očekával, že se film bude ubírat trochu jiným směrem a dozvím se něco víc o tom starém domě.

 Navozená atmosféra totiž nabízela ponurý a místy až mysteriózní nádech, kterým se většina španělských duchařin může pyšnit a do jisté míry už začínají být lepší než ty asijské. Jak však minuty ubíhaly, začal jsem mít mírné pochybnosti, zda skutečně o duchařinu půjde, nebo nás čeká další skrytý návštěvník, jenž začne terorizovat obyvatele domu. Na televizní film si však jeho tvůrci vedli až nečekaně zdatně a nenechali zlákat k vytváření zbytečných chyb a to i co se speciálních efektů týče. Těch se zde vyskytuje opravdu jen minimum a i to málo pošimralo na zátylku. Nejde o žádné galapředstavení plné hrůzy, ale určitě to nenechá diváka zcela chladným. 

 Dalším příjemným prvkem bylo slušné herecké obsazení, kdy dvojice pro mne neznámých herců předvedla nadprůměrné výkony, díky kterým získal film jako celek další body k dobru. Leonor Watling to opravdu slušelo a určitě to nebude jediný film, kde jsem jí uviděl. Do svého hledáčku jsem si vzal i jejího filmového manžela Javiera Gutiérreze, který byl naprosto bezchybný. Proměna jeho postavy byla bezchybná stejně jako jeho herecký projev. 

 V neposlední řadě musím vyzdvihnout i práci kameramana, který nám společně se střihačem připravil tuto dobrou podívanou. Když k tomu připočítám i gradující finále, nemůžu jinak, než dát nadprůměrné hodnocení. Zatím nejlepší díl celé série, ale to mám před sebou ještě dva kousky, z nichž jeden je pod taktovkou mého oblíbence (Jaume Balagueró).

Hodnocení:
80%