Krabat (2008)

Čarodějův učeň na německý způsob.

Když se řekne Čarodějův učeň jistě se každému jako první vybaví děsivá animovaná "pohádka" od Karla Zemana, která rozhodně není příliš vhodná pro malé děti. Ten jí natočil podle stejnojmenného románu Krabat z roku 1971 a po dlouhých letech se nyní němci odvážili i o filmovou podobu tohoto díla. Do hlavních rolí obsadili známé německé herce a jejich snaha přinesla i jisté kýžené ovoce. Našlo se však i dost takových, kterým se jejich dílo příliš nelíbilo. Lépe řečeno změny s nimiž scénárista a režisér v jedné osobě Kreuzpaintner přišel. Chtěl co nejlépe divákům ukázat jak se dá zlo porazit čistou láskou a vírou v sebe samého. Že přátelství je mnohem důležitější než nenávist, ale zapomněl na jednu velmi podstatnou věc. Pokud totiž příběhu vezmete či omezíte jeho největší zbraně a nahradíte novými, tak i ty musí být stejně kvalitní. Jinak je totiž s vámi amen a kritici vás roztrhají na kusy. Bohužel toto ztvárnění ve mně rozhodně nezanechalo takové pocity, jaké jsem měl u Zemanova snímku a to i díky slabší atmosféře, citelnému ochabení napětí a místy dost vlažným pasážím. Je docela škoda, že zde nebyl využitý všechen potenciál, který měli tvůrci k dispozici. Dobří herci vám totiž nikdy zcela nenahradí ztracenou jiskru a šmrnc.


Český název: Krabat: Čarodějův učeň
Režie: Marco Kreuzpaintner
Rok výroby: 2008
Délka: 120 min
Země: Německo

Hrají:
David Kross ... (Krabat)
Daniel Brühl ... (Tonda)
Christian Redl ... (Mistr)
Robert Stadlober ... (Lyschko)
Hanno Koffler ... (Juro)
Paula Kalenberg ... (Kantorka)
... a další


Ani nevím zda má vůbec cenu se zde příliš rozepisovat o ději, protože ho jistě valná většina zná. Mladý teprve čtrnáctiletý sirotek Krabat chodí od domu k domu a žebrá o kousek jídla a pití. Třicetiletá válka a mor totálně zdevastovali téměř celou Evropu a tak se s ním život moc nepáře. Jednoho dne uslyší tajuplný hlas, který jej zavede až před práh starého mlýna. Zde žije podivínský mistr a jeho jedenáct učedníků. Pod přísahou že odsud nikdy neuteče, je Krabat přijat a ihned se zapojí do mlynářského řemesla. Zezačátku má problémy navázat vztahy s ostatními kluky, ale poté co se skamarádí s tovaryšem Tondou začne být pobyt ve mlýně mnohem snesitelnější. Pořád je zde však několik otazníků, které chlapci vrtají hlavou. Jakoby všichni obyvatelé mlýna něco tajili. Během několika měsíců neustálého zlepšování si jej mistr konečně povolá a zasvětí ho do tajů černé magie. Od této chvíle již není cesta zpátky a běda tomu, kdo poruší stanovená pravidla!

Neznám příliš mnoho dobrých filmů, které by vzešli z německé distribuce, ale tento přece jenom patří k těm lepším. Dějová linie se místy snaží držet předlohy co to jen jde, ale jakmile se začne objevovat něco nového je zle. Režisér se sice snažil vzbudit u diváků všechny potřebné emoce jenž tento příběh obsahuje, bohužel místy to opravdu drhlo. Pěkný výběr prostředí se mu musí přičíst k dobru, stejně jako vybraní herci. To však není nikdy zaručenou cestou k úspěchu a tak to i dopadlo. Starý mlýn totiž ve mně nezanechal takovou stopu, jako tomu bylo u Zemanova díla. Citelně mi vadila nestabilita napětí a výkyvy navozené atmosféry. City a romantika měli již v románě své nesmazatelné místo, ale nikdy nepřevyšovali děsivou podstatu tohoto příběhu. Diváci jsou ošizeni o pořádné magické souboje, postupné odhalovaní skutečného mistrova cíle atd. Zde sledujeme první půlhodinu kterak se život s Krabatem nemazlí, což není ani v dnešní době nic výjimečného a pak hned následuje skok do tvrdé reality. V té náš hrdina zjistí, že se vlastně svým způsobem upsal samotnému ďáblu. Tady nás však nečeká žádný pořádný souboj dobra se zlem. Spíše zde platí pravidlo, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

Čert to vem, nemusí být v každém filmu kupa mrtvol, ale tady nebyla k vidění ani žádná pořádná přehlídka magie, kterou je sám příběh doslova prošpikován. Samozřejmě je zde k vidění přeměna lidí v havrany, odhození lidí silou mysli, nebo zázračné vyléčení zranění. Jenže na můj vkus toho bylo docela málo. Na druhou stranu to však byl zřejmě i režisérův záměr, jak nevykopat hrob pro své dítě hned po premiéře. Raději vidět jen takovou menší ochutnávku, než hromadu tragických scén a otřesných efektů.

Hodnocení:
60%