Kitchen Sink (1989)

Šílené, zvrácené, co na to víc říct. Novozélandská distribuce se zase po dlouhé době vytáhla.

Pokud jste milovníky tvorby Davida Lynche a jeho psychologické hry s divákovou myslí, tak byste si tento krátkometrážní snímek neměli nechat ujít. Kanadská režisérka Alison Maclean se rozhodla jít v jeho šlépějích a nabídnout divákům podobně šílenou a chorou ukázku vašich nejhorších nočních můr, jakou si jen dokážete, nebo lépe řečeno nedokáže představit. Děj filmu má velmi obrazně řečeno jednoduchou zápletku. Žena si při čištění dřezu všimne čouhajícího vlasu či chlupu z odtoku. Začne za něj pomalu tahat až vší silou vytáhne malé chlupaté stvoření, podobné lidskému plodu. Nejprve se ho snaží zbavit, ale nakonec jej ponoří do vany. Záhadná věc začne růst až se promění v chlupatého člověka bez známek života. Jak se říká co je mrtvé nekouše, ale tady to rozhodně neplatí!


Režie: Alison Maclean
Rok výroby: 1989
Délka: 14 min
Země: Nový Zéland

Hrají:
Theresa Healey ... (žena)
Peter Tait ... (muž)
Annagretta Christian ... (studentka)


Na tenhle snímek jsem narazil úplnou náhodou na youtube a musím se přiznat, že jsem byl doslova uchvácen. Ne ani tak skvělým příběhem či hereckými výkony, ale šílenou pointou, skvělým střihem a na tehdejší dobu solidními efekty, při kterých mi doslova běhal mráz po zádech. Něco tak podivně zvráceného, ale zároveň neskutečně přitažlivého jsem už dlouho neviděl. Pokud si chci pořádně podobné snímky vychutnat, tak u nich stejně jako u Lynche nesmím moc přemýšlet a vytvářet si v hlavě falešné dedukce proč, nebo jak zrovna tohle mohlo někoho napadnout. U takových filmů nemá člověk vůbec zapínat mozkové buňky, ale sednout na zadek a nechat se strhnout samotným příběhem. Navíc když atmosféra udělá sedmý div světa a vám se podobné dílo nesmazatelně vryje do paměti je to jen dobře.

Dalším velkým plusem je docela atraktivní herečka, které nejenom že uvěříte každý pohyb, ale navíc můžete spatřit i dokonalý herecký projev. Škoda jen, že ve scénce s vanou toho neukázala víc. To její herecký kolega nahání hrůzu už pouhým pohledem a to ani neotevřel pusu. Navíc když se ke všemu přidá ještě famózní hudební doprovod tvořený z ponurých tónů a skřípajících zvuků je vymalováno. Na tehdejší dobu se ve snímku objeví i několik velice vydařených efektů, hlavně co se proměny tvora týkají, které vás budou děsit ve vašich snech ještě hodně dlouho.

Snímek byl nominován i na Zlatou palmu při příležitosti filmového festivalu v Cannes 1989. Mimo jiné vyhrál i několik prvních míst na prestižních festivalech na Novém Zélandu, Finsku či mezinárodním festivalu Fantasporto.


Hodnocení:
80%