Porte dell'inferno, Le (1989)

700 let čekalo sedm černých mnichů na okamžik, kdy se budou moci zbavit svého prokletí. Nyní k tomu dostali perfektní příležitost, protože do jeskynního komplexu míří skupina speleologů, jenž se zde vydává na záchrannou misi.

Skupina speleologů se snaží vytvořit nový světový rekord v počtů dní, kdy zůstane jeden člen jejich týmu zcela osamocen žít v hlubokém jeskynním komplexu bez kontaktu s civilizací. Zbývá hodina do konce jeho pobytu, zanedlouho má dorazit televizní štáb a svět se má dozvědět o této senzaci. Jenže z ničeho nic nastanou závažné komplikace, kdy se ze sluchátka ozve zoufalé volání o pomoc. Dr. Johns se rozhodne vyrazit nebohému Mauriziovi na pomoc a společně se třemi kolegy a dvojící studentů se vydávají do nitra země. Nikdo z nich netuší, že je tomu právě 700 let, co v nedalekém klášteře bylo umučeno inkvizicí sedm prokletých mnichů. Ti nyní skrze pekelnou bránu pronikli zpět na svět a mají za úkol zabít sedm kacířů, aby ze sebe sňali prastarou kletbu. Uprostřed podzemních chodeb a jeskyní se záchranná mise promění v zoufalý boj o přežití.


Český název: Brána do pekel
Režie: Umberto Lenzi
Rok výroby: 1989
Délka: 90 minut
Země: Itálie
Alternativní název: Hell's Gate, The

Hrají:
Barbara Cupisti ... (Erna)
Pietro Genuardi ... (Paul)
Lorenzo Majnoni ... (Manfred)
Giacomo Rossi-Stuart ... (Dr. Johns)
Gaetano Russo ... (Maurizio)
... a další

Jedná se o další hororový kousek z dílny italského režiséra Umberta Lenziho, který už zřejmě nadobro opustil svoje nejoblíbenější kanibaly a vrhl se na natáčení jiného odvětví. Čas od času se mu skutečně podaří natočit nezapomenutelný kousek, který si diváci doslova zamilují, ale tentokrát tomu tak nebylo. Tento snímek je velice kontroverzním dílem, které obsahuje spoustu kladů, ale i stejný počet záporných momentů jenž znevažují jeho kvalitu. Jde o další film jenž se odehrává v podzemí, ale tentokrát na naše hrdiny neútočí žádná monstra či mutanti. Jde spíše o jakousi obdobu duchařiny okořeněnou prvky magie. Chtěl bych jen upozornit, aby jste si tenhle film pustili raději v původním znění s titulky, protože český dabing jenž si pro nás připravila Řitka je opět více než tragický.

Příběh samotný sice příliš nehýří originalitou, ale každý kousek v němž se objevuje nějaká prastará kletba a navíc jsou k vidění i prvky magie mám rád. Tedy hlavně u těch starších. Začátek filmu sice moc zajímavý není a moc se nelíbil ani styl kamery, ale nevím jestli to nebylo i tím, že samotná kvalita obrazu nepatřila k těm špičkovým. Asi nejvíc mě ubíjeli místy stupidní dialogu jednotlivých postav a až přespříliš viditelné přehrávání některých herců. Po čase si však na to zvyknete a směle si vychutnáváte sestup dobrodruhů, kteří se vydali na záchranou akci. První úmrtí na sebe nenechá dlouho čekat a již tato scéna ve mně zanechala velice spíšené pocity. Zatímco se v ní hned na začátku dozvíme alespoň trochu nastínění podivné kletby a příběhu sedmi mnichů, tak v té druhé polovině přijde poněkud komická smrt, kdy gumovost a laciné efekty vyvolají toužebně očekávaný záchvat smíchu. Nic méně musím říct, že mě to kupodivu absolutně neznechutilo a já se těšil na další menu.

Distributor sice tvrdil, že nás čekají brutální filmové triky v nejlepší tradici italské školy, ale tohle byl jen další reklamní trik, jak nachytat nadržené kupující. Rozhodně zde nečekejte žádnou super show a přehlídku skvělých triků, ale katastrofa to taky nebyla. Jenže přece jenom jde o poněkud slabší kávu, či takový turkový odvárek, který vás určitě nevyděsí, ale spíše příjemně pobaví a to se taky počítá. Jak už bývá u Lenziho filmů zvykem, tak i zde se dočkáme lebek plných červů, rozťaté hlavy, pavouků, oka lezoucího z důlku a jiných pamlsků. Bohužel vražedných scén si příliš nevychutnáme, protože spousta postav skoná mimo záběry kamery a divák tak má šanci už vidět jen bezduché tělo. Tento fakt mě docela mrzel a možná i docela ovlivnil mé celkové hodnocení.

Přitom samotná atmosféra nevypadá zas až tak špatně a místy se tvůrcům skutečně povedlo vytvořit mrazivé chvění na zátylku, jenže hlavní zásluhu na tom má především hodně slušný hudební doprovod, který byl výsledkem skvělé práce Piera Montanariho. Herecké výkony už tak dobré nebyli, protože jak již jsem zmínil na začátku, tak většina herců neskutečně přehrávala a zřejmě i díky těm nudným dialogům jsem si tenhle kousek prostě neužil naplno. Co se týká speciálních efektů, tak ty se nejvíce projevili ve druhé polovině filmu díky spoustě výbuchů a triků s párou. Důležitým upozorněním je i fakt, že jehovisti by neměli chodit do žádných jeskyní, protože to vždycky schytají jako první!

Le Porte dell'inferno je rozhodně zajímavou průměrnou podívanou, která vás spíše pobaví, než aby vás tenhle film vyděsil. Zatímco na jedné straně je zde docela zajímavý příběh, slušná atmosféra, hudba a občas i solidní efekty, tak na té druhé máme šanci vidět spoustu nevychytaných scén, otravné dialogy, stupidní chování postav a jako bonus i katastrofální dabing. Podívat se na to určitě dá, ale bude to hodně dlouho trvat, než po tomhle kousku zase sáhnu.

Hodnocení:
60%