Sleepwalkers (1992)

Ke svému přežití potřebují životní energii mladých panen, aneb další průměrná kingovka.

Charles se společně se svou matkou přestěhují do jednoho malebného malého městečka. Na první pohled vypadají jako příjemní a sympatičtí sousedi a oni se tak skutečně ze začátku chovají, ale oba skrývají děsivé tajemství. Chlapec se brzy seznámí s milou dívkou Tanyou, která se do něj brzy zamiluje. Oba si společně užívají každou chvilku, kdy jsou spolu, ale tahle idylka se brzy změní v krutou realitu. Charles a jeho matka totiž ve skutečnosti nejsou obyčejní smrtelníci, ale krvelační tvorové jenž si říkají ‘‘Sleepwalkers‘‘. Jde o jakousi formu upírů, kteří ke svému životu potřebují životní energii mladých panen a nebohá Tanya se má stát jejich další obětí.

Režie: Mick Garris
Rok výroby: 1992
Délka: 91 minut
Země: USA

Hrají:
Brian Krause ... (Charles Brady)
Mädchen Amick ... (Tanya Robertson)
Alice Krige ... (Mary Brady)
Jim Haynie ... (Ira)
Ron Perlman ... (Kapitán Soames)
... a další

Jedná se o další film, který byl natočen podle knižní předlohy od mistra hororu Stephena Kinga. Tentokrát v podání zkušeného režiséra Micka Garrise, který má na svém kontě již několik velice úspěšných filmů a to především samozřejmě v hororovém žánru. Bohužel však ani mu se nepodařilo dostat své dílo na stejnou úroveň, jakou se může pyšnit stejnojmenná kniha. Film za ní v mnoha ohledech docela dost zaostává a tak není divu, že se zrovna velké oblíbenosti nikdy netěšil, přestože se na něj rozhodně dívat dá.

Již začátek filmu nám napoví, že by se na něj rozhodně neměli dívat ochránci zvířat, protože zde hrají důležitou roli kočky a ne vždy je zde s nimi zacházeno jako s domácími mazlíčky. Tyto zvířata jsou úhlavním nepřítelem podivných Sleepwalkerů a vždy se drží v jejich přítomnosti. Ti se jich snaží zbavit za každou cenu, protože jsou si vědomi, že jim tyhle zvířata dokáží pěkně zatopit a mnohdy i zabít. Navíc jim přítomnost koček brání používat své nadpřirozené schopnosti, kterými je neviditelnost a schopnost zakrýt svou pravou tvář. Ve filmu zařve hned několik desítek těchto chlupatých mazlíků.

Dalším znepokojujícím faktem je i smilstvo mezi příbuznými. Charles a jeho matka jsou totiž zároveň i milenci a své sexuální uspokojení si pěkně dopřávají ve své rozehřáté postýlce. Musím vás však upozornit, že pokud očekáváte nějaké orgie, či erotickou spartakiádu budete hodně zklamáni, protože herečky v tomhle snímku toho moc neodhalí. Přestože jak Alice Krige, tak Mädchen Amick rozhodně patří k docela atraktivním kouskům. Zvláště pak druhá jmenovaná jenž rozhodně během své kariéry několikrát dokázala, že s nahotou rozhodně problém nemá.

Asi největším problémem Sleepwalkers je docela velká dávka nudných pasáží, které mě během filmu několikrát doslova uspávaly. Dále pak hodně průměrné herecké výkony většiny aktérů a nepříliš záživná atmosféra. Pořádná dávka hororové atmosféry se totiž ukáže až téměř na konci, kdy dojde k finální bitvě o přežití. Prostřední pasáž je totiž vyplněna spíše romantikou okořeněnou o několik humorných scén dochucené černým humorem. Například scéna, při které zemře učitel je po trikové stránce téměř katastrofální a speciální efekty jsou k smíchu, ale zase jsem se u ní pobavil díky několika peprným hláškám. Samotné speciální efekty ve zbytku filmu jsou rovněž na velice průměrné úrovni, ale několik záběrů hlavně co se proměny týče se tvůrcům docela povedli. Především pak ve scéně, kdy dívka tančí s Charlesem v jeho domě. Zde mě však spíše než samotná nestvůra zaujal hudební doprovod.

Během filmu lze spatřit i několik nezapomenutelných scén, které sice nepatří k žádným skvostům, ale rozhodně diváka zaujmou. Jedná se především o usmrcení kukuřicí a tanec se smetákem v kině. Ve vedlejších rolích zde lze spatřit i několik známých tváří a to především samotného Kinga, který si zde zahrál hrobníka, dále pak Rona Perlmana, Clive Barkera a Tobe Hoopera. Snímek Sleepwalkers získal v roce 1992 i čtyři ocenění na Fantafestivalu.

Hodnocení:
50%